|
|
Jiří Pauer a komorní tvorba s převahou smyčcových nástrojů
Mazancová, Pavla ; ČEPICKÝ, Leoš (vedoucí práce) ; PANOCHA, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Jiří Pauer a komorní tvorba s převahou smyčcových nástrojů je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se věnuje skladatelově osobě, jeho studiu, profesím a hudební řeči. Druhá část se zabývá sepsáním všech dostupných komorních děl pro smyčcové nástroje Jiřího Pauera. K většině skladeb je připojen datum vzniku a prvního uvedení, rok vydání a nakladatelství, dostupná nahrávka, stručná analýza a okolnosti vzniku díla. Ve třetí části jsou zařazeny vzpomínky jeho studentů. V závěru shrnuji své získané poznatky.
|
|
| |
|
|
Skladby pro dvoje housle v tvorbě skladatelů 20. století
Zrostlík, Jan ; ČEPICKÝ, Leoš (vedoucí práce) ; PAZDERA, Jindřich (oponent)
Práce se zabývá úlohou houslového dua v souvislosti se vznikem zásadních děl pro toto uskupení v průběhu 20. století a jejich následném přiblížení. Věnuje se historii houslového dua a vymezení jeho postavení v průběhu tohoto historického vývoje. Následně se zaměřuje na charakteristiku stěžejních skladeb pro dvoje housle 20. století, z hlediska okolností vzniku, samotného přiblížení podoby skladby a především na interpretační pohled na dílo.
|
|
| |
|
|
Dmitrij Šostakovič: Klavírní trio č. 2 e-moll, op. 67
Škodová, Judita ; PETRÁŠ, Miroslav (vedoucí práce) ; ERICSSON, Mikael (oponent)
Diplomová práce se zabývá Triem pro housle, violoncello a klavír č. 2 e-moll ruského skladatele Dmitrije Šostakoviče. Kromě stručného životopisu samotného skladatele se věnuje také představení Ivana Ivanoviče Sollertinského, výjimečné osobnosti sovětského kulturního života a také Šostakovičova blízkého přítele, jemuž byla skladba věnována. Poté práce nastiňuje okolnosti vzniku i prvního uvedení skladby a dobové reálie, jež měly s největší pravděpodobností vliv na tehdejší Šostakovičovu hudební řeč a tím pádem i na výslednou podobu díla, uvádí také jeho nejvýznamnější interprety. Následuje podrobný rozbor všech čtyř vět tria a to jak z hlediska harmonického a funkčně-tektonického, tak i z čistě instrumentálního pohledu a výrazového působení skladby a jejích celků na posluchače.
|
|
|
Tvorba pro dechové kvinteto a přidružený nástroj
Durníková, Nela ; MAREŠ, Vlastimil (vedoucí práce) ; HLAVÁČ, Jiří (oponent)
Tématem této magisterské práce je Tvorba pro dechové kvinteto a přidružený nástroj.
V práci jsou odborně rozebrána díla světově známých autorů. Jejich díla se dostala na vrchol nejznámějších a nejhranějších skladeb komorního repertoáru nejen pro dechové nástroje. Součástí práce je také porovnání děl se stejným obsazením a seznam skladeb pro dechový kvintet a přidružený nástroj.
|
|
|
Felix Mendelssohn-Bartholdy a jeho skladby pro violoncello a klavír
Šístek, Eduard ; ERICSSON, Mikael (vedoucí práce) ; KAŇKA, Michal (oponent)
Tato práce přináší letmý přehled života a díla Felixe Mendelssohna Bartholdyho. Ne náhodou ho Robert Schumann nazval Mozartem 19. století: Již v útlém věku projevoval neobyčejné nadání a tvořil s neuvěřitelnou lehkostí. Řada jeho děl je dnes neodmyslitelnou součástí světového repertoáru. Také jeho skladby pro violoncello a klavír, kterým je věnována druhá část práce, mají nezanedbatelné kvality, a stojí za to, aby byly hrány.
|
|
|
Viktor Ullmann a jeho 3. smyčcový kvartet
Petrásek, Daniel ; PANOCHA, Jiří (vedoucí práce) ; BERNÁŠEK, Václav (oponent)
Tato práce pojednává o česko-německém skladateli židovského původu Viktoru Ullmannovi a jeho třetím smyčcovém kvartetu. Text je uspořádán do dvou kapitol. První část popisuje život Viktora Ullmanna. Jeho život je zde rozdělen na dvě období. První je vymezeno mezi roky 1898-1942 a druhé je zaměřeno na poslední dva roky skladatelova života v letech 1942-1944, které prožil v koncentračním táboře Terezín. Druhá kapitola pojednává o Ullmannově třetím smyčcovém kvartetu, který složil v terezínské ghettu v roce 1943.
|
|
|
Metodika práce dechového kvinteta
Javůrek, Jiří ; KOUTNÍK, Štěpán (vedoucí práce) ; MAREŠ, Vlastimil (oponent)
Tématem této magisterská práce je fungování dechového kvinteta od úspěšného založení souboru s vhodnými spoluhráči přes efektivní postupy zkoušení až po vrcholovou přípravu na koncert, vícekolovou mezinárodní soutěž či nahrávaní. Práce navrhuje podrobný rozpis denní přípravy a zkoušení skladeb a ukazuje, jak efektivně pracovat v různých vývojových fázích kvinteta. Uceleně se věnuje výběru vhodného repertoáru, který třídí podle technické náročnosti. Zhodnocuje význam českých souborů (Pražský dechový kvintet a Afflatus quintet) a shrnuje praktické zkušenosti jejich jednotlivých členů.
|
|
|
Zemlinského kvarteto
Sádecká, Markéta ; UNTERMŰLLER, Karel (vedoucí práce) ; Nouzovská, Kristina (oponent)
Práce je zaměřena na Zemlinského kvarteto, pojednává o jeho vzniku, zásadních okamžicích, profesionálním i osobním životě jeho členů. Zabývá se i osobností Alexandera Zemlinského se zaměřením na jeho komorní tvorbu. Jelikož je Zemlinského kvarteto mladý soubor, není jeho historie rozsáhlá, ale přesto si zaslouží naši pozornost.
|
host ::
RSS.